Všechny potápěčské knihy upozorňují potápěče na to, že být fyzicky fit je důležité. Pokud jste fyzicky v pořádku, máte menší spotřebu vzduchu, snáze se probíjíte proudem, po ponoru nejste tolik unavení, snižujete riziko DCI. A přiznejme si to - i odstěhování celé zimní výbavy ze 4 patra do auta jde snáze.
Řekněme si, co znamená pojem "cvičit" nebo "cvičení". Můžeme to definovat jako nadstandardní fyzickou zátěž s cílem zvýšit vaši fyzickou odolnost. Je to dost nepřesné, ale pro účely článku zde dostačující. Je potřeba si uvědomit, že termín nadstandardní může být pro každého něco jiného. Pro někoho je šesti kilometrový rozběh navečer standardní procedurou, u které se pořádně nezadýchá, pro jiného to samé může být vyčerpávající.
Cvičení před potápěním
Pokud tedy budete cvičit těsně před potápěním (několik hodin), můžete si díky svalové únavě a nahromaděné kyselině mléčné naopak uškodit. Pravděpodobně se lehce dehydrujete. A pokud bude cvičení náročné na klouby a kardio systém, je, podle některých studií, riziko vzniku DCI větší.Někde se uvádí, že by se nemělo cvičit až 24 hodin před potápěním. Ale pokud jste ne tréning zvyklí, je pravděpodobné, že proběhnutí večer před potápěním vám určitě neublíží.
Cvičení po potápění
Pokud ale chcete cvičit po potápění, jsou již studie zajedno. Po intenzivním cvičení se ukázaly u tstovaných osob jednoznačně zvýšené počty mikrobublin. Mikrobubliny nejsou přímým původcve DCI, ale jejich zvýšený počet je přímým indikátorem zvýšeného rizika. Takže obecné doporučení je - necvičte 24 hodin po potápění - hlavně pokud šlo o dlouhé, těžké a opakované ponory, kdy jste skončili jako vysoká opakovací skupina (viz tabulky). Jsou známy případy, kdy ke vzniku lehkého lokálního DCI stačilo po ponoru zvednou těžký twin - a následně se v ruce dostavilo zarudnutí kůže, bolest ramene a loktu.
Odpověď na otázku z úvodu tedy je: Ano, lze. A to tajemství je v načasování cvičení. Nedělat těžké cvičení 24 hodin před a 24 hodin po ponoru.
