Potápěč pro vyrovnání vztlaku má k dispozici většinou dva, ale někdy i tři nástroje.
- Žaket (křídlo nebo jiný kompenzátor). Dnes již je standardní součástí výstroje.
- Druhým nástrojem jsou vlastní plíce potápěče. Pokud se je naučí potápěč používat, velmi dobře slouží k jemnému doladění vztlaku nebo pro inicializaci změny hloubky.
- A pokud používáte suchý oblek, i ten se dá používat jako kompenzátor vztlaku.
Jak s těmito nástroji pracovat
Během ponoru můžeme rozlišit několik fází, kdy je potřeba pracovat s vztlakem. V každé z těchto fází trochu jinak.
Zanoření a sestup
Zahájení sestupu je velmi snadné: hluboký výdech a vypustit vzduch z kompenzačních nástrojů (tedy z žaketu a případně suchého obleku). A je to, začínáte klesat. Nezapomenout vyrovnávat tlak v dutinách. Polohu by měl potápěč zaujmout podobnou jako skokan s padákem, tedy ploutve dozadu, listy mírně ohnuté nahoru (pokrčení v kolenou). Tato poloha vás sama přetočí během sestupu do vodorovné polohy.
Asi metr pod hladinou začněte normálně dýchat. Naplnění plic vzduchem zpomalí sestup. Během sestupu nabíráte stále větší rychlost. Je potřeba trochu brzdit. Jemně připouštějte vzduch do komepenzátoru.
A jsme v naší cílové hloubce, je potřeba zastavit.Hluboký nádech. A dopouštět vzduch do kompenzátoru. Brzdící manévr začněte včas, pár metrů nad hloubkou, ve které chcete zastavit. Pohyb ve vodě má svojí setrvačnost a chvilku trvá, než se změny v systému projeví. Pokud zastavujete nade dnem, zastavte asi tak metr nad ním. Vyhnete se dotyku se sedimenty, které na dně bývají. Zvláště v českých vodách. I intenzivní kopání velmi silně zkalí vodu.
Pokud se potápíte v suchém obleku, je potřeba doplňovat vzduch i do něj. Jinak začne nepříjemně svírat. A také se hodně zmačká naše izolační oblečení a vrstva, která nás odděluje od studené vody, bude velmi tenká. Vzduch do suchého obkleku doplňujeme postupně podle potřeby. Suchý oblek neslouží primárně ke kompenzaci vztlaku. Potom by jste měli v něm vzduchovou bublinu(y), které se přelévají sem a tam podle pohybu a není to nic příjemného.
Udržení konstantantní hloubky, pohyb, případné malé změny hloubky
Po zastavení jemně dolaďte množství vzduchu v kompenzátoru. S prodlužujícím se časem je potřeba korigovat úbytek hmotnosti vzduch v láhvi.
V suchém obleku si udržujte minimální množství vzduchu potřebné pro tepelnou pohodu. Snadněji se v něm budete pohybovat a během pohybu nebudete klást takový čelní odpor vodě.
Malé změny hloubky lze korigovat změnou dýchání. Pokud sestoupím o pár decimetrů až několik málo metrů pod svoji hloubku, není potřeba ihned dofukovat zvduch do komepenzátoru. Stačí jen více z hluboka dýchat. větší objem vzduchu v plicích zajistí potřebný vztlak navíc. Naopak, při jemném vystoupení je potřeba začít dýchat mělčeji.
Zahájit pohyb nahoru nebo dolů můžu pohybem ploutví. Ale pokud je málo prostoru nebo se pohybujete v prostoru, který snadno zakalí, je výhodnější začátek pohybu inicializovat plícemi. Hlubší nádech zajistí pomalé zahájení výstupu. Pár hlubších nádechú - a výstup zahájen, Přejděte na normální dýchání a korigujte vztlak komenzátorem - postupné vypouštění. V suchém obleku si ověřte, že máte vypouštěcí ventil povolený, aby rozpínající se vzduch mohl snadno odcházet. Zahájení sestupu je obdobné. Výdech a chvilinku vydržet, než se tělo začne pohybovat žádaným směrem. A přejděte na normální dýchání. Zahájit sestup je také velmi snadné pomocí ploutví, protože při tomtopohybu mi nehrozí zkalení dna (většinou sestupuji tam, kde pode mnou není dno 
)
Výstup
Výstup jsme zahájili. Věnujte pozornost výstupové rychlosti a svému dýchání. Pečlivě vydechujte. NEZADRŽUJTE dech ani na chvilku. Rychlost výstupu regulujte jemným odpouštěním vzduchu z kompenzátoru. Suchý oblek odpouští sám přez vypouštěcí ventil na levém rukávu.
Bezpečnostní nebo dekompresní zastávka
Zastávky jsou vlastně stejné jako udržení konstantní hloubky. Tedy proveďte pečlivé vyvážení a začněte si probírat ponor, vzpomínat, pozorovat rybičky...
V suchém obleku se potápíme většinou v extrémnějších podmínkách. Na zastávce se potápěč již moc nepohybuje. Je tedy potřeba zajistit tepelnou pohodu doplněním izolační vrstvy do suchého obleku - vzduchu. Ale toto dofouknutí je potřeba vyrovnat další váhou. Proto si na dekompresní zastávky někteří umisťují dodatečnou zátěž, která se připíná na křídlo, tzv dropiš (drop weight).
Tento rychlý přehled možností a procedur při vyrovnávání a udržení vztlaku během ponoru vám snad přinese něco nového nebo vás přiměje k zamyšleční nad vlastními procedurami (každý máme něco zažité)
Suchý oblek jako kompenzátor
Pro pořádek zde musím uvést i další možnost při potápění se suchým oblekem.
Někteří potápěči uvažují zdánlivě správně - mám suchý oblek, jde s ním vyrovnávat vztlak - tedy nemusím používat žaket/komenzátor, budu ovládat jen suchý oblek = zjednodušení.
Není to tak úplně pravda. Hodně vzduchu v suchém obleku je nepohodlné - jeho přelévání sem a tam. Pohyb nafouknutého potápěče je těžší - velký čelní odpor. Navíc vypuštění vzduchu ze suchého obleku je poměrně pomalé a jde pouze v jedné poloze - levým ramenem nahoru. Sám jsem si pěkně užil při pokusu o toto - pak stačila chvilka nepozornosti a poloha hlavou dolů nebyla nic příjemného - tedy určitě bych si ji v této sytuaci nectěl zopakovat.
