.jpg)
Protože do nás buddy systém hustí již od prvních lekcí OWD, mnoho z nás si myslí, že potápění s buddym je vždy lepší a vždy hlavně bezpečnější. Ale brát buddy systém jako absolutní pravidlo nemusí být vždy chytré.
Když se začali lidé potápět, jejich technika nebyla úplně moc spolehlivá. Selhání zařízení bylo mnohem častější než dnes. Mnohem častěji jste potřebovali pomoc od svého společníka. Dnes, kdy je zařízení mnohem spolehlivější, již není potřeba buddy systém kvůli selhání zařízení. Kdy jste naposledy pomáhali buddymu kvůli selhání jeho výstroje? A jste připraveni poskytnout pomoc svému kamarádovi?
Druhým důvodem může být i cena zařízení. Pořídit si dva nezávislé okruhy, dva nezávislé první stupně, nikoho finančně nezrujnuje. Ještě se je naučit správně používat.
Další otázka jsou dovolené nebo náhodná setkání. Nebo když váš stálý partner není kdispozici? Tak se nebudete potápět? Nebo jste ochotni jít do vody s někým, koho jste víceméně náhodně potkali? Jste opravdu připraveni svěřit svůj život do jeho rukou? Víte, jaký měl tréning? Jak se umí potápět? Že v kritické situaci nezpanikaří a nenechá vás v tom? A budete vy schopní a ochotní mu pomoci? Nechtěli by jste raději za buddyho někoho s většími zkušenostmi než máte vy? A bude on s vámi ochoten jít do vody?
Dalším problém buddy systému je právě nesoulad ve zkušenostech. Vždy bude jeden zkušenější a druhý méně zkušený. Pro toho druhého to je ku prospěchu, může odkoukat pár dalších fines, naučit se další postupy. Ten zkušenější naopak skončí jako vedoucí potápěč, bude plánovat, sledovat, kontrolovat. Dělá to kvůli sobě, nechce se dostat do problémů. Ale také si ponory nevychutná. Úplně nejhorší je to ve dvojicích, kdy ten méně zkušený se ani nesnaží a očekává, že bude kontrolován a veden,
K rozdělení rolí na pasivní/aktivní členy buddy systému většinou dojde. Ale je to jeden z hlavních problémů buddy systému. Pro pasivního člena je to berlička při ponorech a omezuje jeho rozvoj. A jak poznáte tyto aktivní/pasivní dvojice? Sledujte je při plánování ponoru - kdo dělá vždy plán? Při ponoru: Kdo se ptá na stav plynů? Kdo určuje směr ponoru? Kdo vypouští bójku? Stále ten samý? Pak je to jasné.
.jpg)
Když jsou tedy oba dva členové týmu stejně vyškolení a stejně zkušení, je to ideální? Popravdě, také není. Tříčlenné družstvo je lepší. Proč? Máte více vzduchu pro případ nouze. Na každého potápěče dávají pozor další dva členové týmu. A také tři je lepší číslo při rozhodování. Pokud je krize, je více prostoru pro diskuzi a jen málokdy se mýlí dva z týmu.
Ale nejlepším týmem není ani dvojčlenný, ani trojčlenný tým. Nejlepším týmem je malá skupina potápěčů, kteří dokončili kurz Solo Diver. Kurz Solo Diver připravuje potápěče na zvládnutí nejrůznějších situací, včetně out-of-air situací, poškození výstroje, ztráty orientace. Skupina takových potápěčů je ten nejvýkonnější tým.
Ale nenechte si těmito úvahami otrávit. A potápějte se dál.
