Pamatuji (ano, jsem pamětník) doby, kdy počítače nebyly pro každého. Jen ti, kteří se věnovali potápění "na plný úvazek" a ještě byli, řekněme, bohatší, měli svůj vlastní potápěčský počítač. Ostatní spoléhali na hodinky, hloubkoměr a manometr.
A tenkrát se ponory také plánovaly. Podle tabulek. Plánovala se maximální hloubka a maximální čas na dně podle dat z tabulek o předchozích ponorech. Vždy před ponorem se vypočítalo zbytkové dusíkové zatížení a plánovaly se parametry ponoru následujícího.
Ale podle Mooreho zákona - rychlost zařízení se každé dva roky zdvojnásobí a cena sníží - se nyní již počítače staly přístupné skoro každému. Malý, spolehlivý, poskytuje okamžité informace o hloubce, času, zbývajícímu času na dně, čas na povrchu mezi ponory. Pro mnoho potápek je to nepostradatelný pomocník. Vše pomalu směřuje k tomu, že se budou učit - a některé školy již učí - ovládání některých počítačů a tabulky zůstanou zapomenuty.
Důvodů pro je spousta. Mimo dostupnosti počítače jsou to
- umožní delší ponor díky on-line probíhajícím výpočtu zatížení dusíkem a kyslíkem
- jsou spolehlivé
- algoritmy výpočtu jsou vyzkoušené a tak bezpečné.
Tím přispěly počítače i k vyšší bezpečnosti.
Důvody proti tabulkám jsou přesně opačné. Složité použití, počítá se pouze s maximální hloubkou ponoru - zkracují nám čas na dně. Tím ale přispívají k bezpečnosti, protože se tím zvyšuje koeficient bezpečnosti proti skutečnosti.
Ale abychom tabulky úplně nezrušili v euforii z počítačů. Proč tedy umět používat potápěčské tabulky a proč je stále vlastnit a vozit s sebou?
Tabulky jsou univerzální.
Počítače jsou různé, mají jiné algoritmy, umožní různá osobní nastavení a přizpůsobení. Nejsou stejné, takže s jedním si budete rozumět, ale s počítačem budyho se bez zaškolení nedomluvíte. A pokud počítač odejde - je to konec dovolené? Pro někoho ano. Ale není, tabulky přijdou na pomoc. A to i při opakovaných ponorech.
S tím souvisí jedno varování: Nikdy nepoužívejte pro dva po sobě jdoucí ponory různé počítače! Počítač pracuje s historií a ta tam bude chybět. Pokud odejde počítač mezi ponory, naplánujte ten další s pomocí tabulek.
Tabulky nejsou vycucané z prstu
Tabulky jsou lety vyzkoušené a ověřené. A to i v režimu opakovaných ponorů. Takže místo počítače je možné vždy použít plánování podle tabulek a po staru se potápět jen s manometrem a hodinkami.
Pokročilé plánování
Pokud chcete uskutečnit několik těžších ponorů za sebou, jisto jistě budete i plánovat. Plyny, hloubky, časy, distribuce plynů. Většina počítačů vám pomůže i s tímto plánem. A tabulky vám dovolí ověřit si, že se pohybujete v bezpečných mezích a neudělali jste v plánu někde botu.
Dobrá praxe
Pro mnoho potápek je nějaké desetinné číslo určující nasycení dusíkem hodně abstraktní pojem. Některé počítače ani nezobrazují číslo, ale jen "hada" (sloupcový graf) nasycení. Člověk si neumí představit, co to pro něj znamená. Ale písmena (nasycení dusíkem se označuje písmeny A-Z) je již něco hmatatelného. Je to dobré pro pochopení, co se v tom těle vlastně děje.
Při používání tabulek si také uvědomíte, co vše ten krám na ruce musí zvládnout. A snad se o něj budete i lépe starat.
Netvrdím, že počítače jsou špatné a máme se vrátit k tabulkám. To ne. Jen je potřeba i ten počítač brát jako pomocníka a vědět, co se děje. Něco jako ESP systém v autě. Jemně nás koriguje a upozorní, pokud se pohybujeme na hraně. Ale nepomůže, pokud vletíme do zatáčky 120 km/h a ta je přitom stavěná na rychlost poloviční.
