Poprvé jsem se setkal s navigací vlastně až v mém AOWD kurzu. Do té doby jsem se vždy potápěl se nějakým zkušeným (nebo jsem si to myslel) průvodcem. V AOWD kurzu jsem naučil používat kompas, vrátit se zpět. Ale celková navigace mi stále byla na hony vzdálena. Vždyť proč také. Orientačně snadné ponory, vždy někdo znalý místních podmínek. Ale vždy je jednou poprvé.
Naučil jsem se používat kompas, plánování ponoru podle profilu. Ale čím dál tím častěji jsem používal přírodní navigaci. Přírodní navigace a orientace není samospasitelná a v samozřejmě může selhat. Těžko se hledá vrak malé plachetnice v hloubce 30m na plochém bahnitém dně s viditelností omezenou pár metry. Nezbyde než se zorientovat na hladině a podle azimutu se vydat na místo. Ale i zde může přírodní navigace pomoci a uklidnit.
Plánování
Jako vše u potápění, začíná se i s navigací již nad vodou. Studiem lokality, plánkem, výslechem a vytěžením potápěčů, kteří již na lokalitě byli, breefingem s divemasterem. Nejlepší je nakreslit si plán vašeho ponoru a zakreslit si do mapky orientační body, hloubky, předpokládané časy, kdy budeme kolem nich se pohybovat. Orientačním bodem může být cokoliv výrazného - zlom ve skále, stěna, povodní artefakt (vrak lodi, auta, běžný podvodní bordel), písčina, zvláštní druh nebo růst korálu, balvany nebo skalky.
Když již plaveme, je dobré si kontrolovat s tímto plánem svůj pohyb. A hlavně, prohlédnout si orientační body i z druhé strany, pokud plánujeme se vracet okolo nich zpět. Není to nic zbytečného, velký balvan může být balvan jen z jedné strany, z druhé to je travnatý kopeček.
Další orientační body, které mohou pomáhat
- Hloubka - samozřejmě. Pohyb po vrstevnici, bod otočení nebo návratu.
- Sklon dna - pokud si myslíte, že směrem ke břehu se dno zvedá, máte většinou pravdu. Ale v tomto případě pozor na některé místní zvláštnosti - například podvodní kopeček nedaleko od pobřeží
- Slunce - směr stínů. Použitelné hlavně v čisté vodě. Na českém Orlíku v hloubce přes 6m je vám úplně jedno, z jaké strany slunce svítí.
- Písečné duny na dně - většinou je jejich směr rovnoběžný s pobřežím. Ale i zde záleží na směru větrů, proudu.
A používejte přirozenou navigaci ve spojení s kompasem. V příkladu uvedeném na začátku článku může pomoci a uklidnit narůstající nervozitu třeba i to, že máte v 10 metrech potkat velkou hromadu kmenů, v 15 metrech je betonový blok od kotevní bóje. Vždy při míjení těchto navigačních bodů se ujišťujete, že pokračujte správně a v souladu se svým časovým plánem.
