K této úvaze mne vedla účast na přednášce v Orce, přednášel Jirka Hovorka, o nehodách při potápění. Ať již o těch s dobrým koncem nebo o těch s koncem smutným. Podívali jsme se některé nehody podrobněji, podle záznamů z počítačů prošli pravděpodobné události, jak se staly v čase a jaký měly vliv na potápěče.
Bohužel jsem si potvrdil, že častou drobností, která nakonec k průběhu nehody přispěje, je nevyvážení se. Ne ani tak schopnost se správně vyvážit v pohodovém a ideálním stavu, ale zhodnit nesenou váhu. Nedovážený potápěč to má snadné - pod vodu se nedostane. Ale přetížený potápěč začne mít okamžitě problémy. Musí manipulovat s velkým možstvím vzduchu, které se rozpíná, přelívá. Věnujte pozornost tréningu vyvážení a - pokud je to ještě možné - snížení nesené zátěže na nutné minimum.
Druhou věcí, na které se schodují i záchránaři z Rakouska, je hromadění drobných průšvihů. Většinou to asi začne drobností. Ale další drobnost a další drobnost již vede k velkému probému. A tento řetěz drobností většinou vyvrcholý kolem 8 minuty ponoru. Je to zvláštní, ale je to tak. Osmá minuta je kritická!
Zlaté pravidlo říká - pokud máš problém, přeruš ponor. A přeruší jej celá skupina.
Možná neuškodí se podívat na tento článek
Zdroj: přednáška Jirky Hovorky - potápěčské nehody, austinpublishinggroup.com
