Proč se do vody oblékáme do neoprenu? Abychom se od té vody izolovali. Proč?
Voda vede teplo více než 20x lépe než vzduch. To má několik důvodů. Takže trocha fyziky na úvod.
- Důvod první - měrná tepelná kapacita. Množství energie, které se do látky musí přivést, aby se 1 kg ohřál o 1°C. Voda má cca 4,12 kJ/kg/°C, vzduch 1,00 kJ/kg/°C. Tedy potřebujete 4x více energie na ohřátí 1kg vody o 1°C než vzduchu. Takže když si musíte ohřát vodu v neoprenu, vydáte mnohem více energie.
- Důvod druhý - tepelná vodivost. Tedy schopnost přenést teplo z jedné části látky do druhé. Voda má asi 0,6 W/m/°C a vzduch jen 0,026W/m/°C. Tedy přenos 1W tepla z jedné části do druhé je asi 20 rychlejší ve vodě než na vzduchu.
Takže i když se potápíte v teplém moři, po čase vám začne být zima.
Klasický neopren, který se dnes vyrábí v tloušťkách od 1mm do 7mm, byl vyroben již v roce 1931, ale první obleky pro potápění se začaly vyrábět až v roce 1952.
Co to tedy je, ten neopren. Je to kaučuk, který obsahuje bublinky nějakého plynu, nejčastěji dusíku. Dělaly se pokusy i s jinými plyny, ale dusík se jeví jako nejvhodnější. Bublinky snižují tepelný prostup materiálem. Plyn hůře vede teplo než materiál neoprenu a tedy snižuje plochu, přes kterou teplo utíká. Výsledný materiál má hodnotu tepelné vodivosti okolo 0,11 W/m/°C. Je to tedy více než samotný vzduch, ale stále o hodně méně než voda.
Dnešní obleky jsou již sofistikovanější. Jsou z několika vrstev. Na povrchu jsou vrstvy, které chrání neopren před odřením, blíže k tělu mohou být například kovové folie odrážející teplo zpět.
A jak neopren funguje?
Oblek není vodotěsný. Nateče do něj trochu voda. Ale pokud oblek dobře sedí, je jí velice málo. Tato vrstvička vody se ohřeje od vašeho těla. Ale to, jak oblek dobře sedí, ji zabrání odtéct pryč. Panuje zde pověra, že to je právě to, co vás udržuje v teple. Ale - to by se nemuselo dělat tolik různých tlouštěk neoprenu. Ne! právě tloušťka neoprenu určuje rychlost vychlazování této vrstvičky a to, jak rychle tam musíte teplo přidávat ze svého těla.
A jaké neoprenové obleky je možné dnes potkat
- Short - často jen do teplých moří s teplotou přes 27°C. Ale zimomřivější jedinci ani tam v nich nevydrží delší než hodinové ponory
- Jednodílné obleky - to nejčastější na trhu v tloušťkách 1, 5 ,7 mm. Podle tloušťky je také jeho určení.
- Dvoudílné obleky - se skládají z laclových kalhot a vrchního dílu. Jejich výhodou je zdvojení izolační vrstvy na partiích zad, břicha, kde se do nás dává nejrychleji zima.
- Polosuché obleky - jsou konstruovány jako jednodílné, ale jsou osazeny lepšími zipy a těsnými manžetami, ale nedocházelo (nebo v co nejmenší míře) zatékání vody do obleku (viz první odstavec, vzduch je lepší izolant)
Nevýhody
Nevýhodou neoprenu je jeho pružnost. S postupujícím tlakem se neopren stlačuje, tedy se zmenšuje jeho tloušťka. A tím se také snižuje jeho schopnost izolovat - přes tenčí materiál teplo rychleji prostoupí.
Se stlačením se také snižuje vztlak neoprenu - zmenší svůj celkový objem.
Se stlačováním souvisí druhá nevýhoda - tedy vymačkávání bublinek plynu. Neopren tím stárne. Udává se, že po cca 500-1000 ponorech jsou jeho izolační vlastnosti asi na polovině.
Bublinky ale unikají i samovolně sublimačním procesem. Takže po asi 10 letech, i když se moc nepotápíte, je oblek také na konci své životnosti z hlediska izolačních schopností.
Krešovaný (komprimovaný) neopren
Je odpověď výrobců na ztrátu izolačních vlastností stlačením. Jde v podstatě o neopren větší tloušťky stlačený na menší. Takže například původně 7mm neopren je stlačen na tloušťku 5mm. Bublinky plynu jsou v něm více nehuštěny, materiál je hustší. A vlivem tlaku při ponoru nedochází k stlačení (nebo tak velkému stlačení) a díky tomu neztrácí v hloubkách svoje izolační vlastnosti. A také neztrácí vztlak.
Jaký neopren používáte? Jak jej máte dlouho? Podělte se s námi o své zkušenosti.
