1. učte se samostatnosti
To je základ. Nelze pomoci ostatní, když nemůžu pomoci sobě. Vědět, že se o sebe dokáži postarat je ta největší vzpruha. Kurzy rescue nebo kurzy Solo diver jsou dobrým základem.
2. Údržba
Pokud je vaše zařízení v pořádku, učinili jste v první krok k tomu, jak se vyhnout krizi pod vodou. Pravidelně kontrolovat BCD, automatiku, mít nabitou baterku.
3. Umět zacházet se svojí výbavou
Další důležitý krok, jak se vyhnout nějaké krizovce. Umět zapnout svítilnu i po slepu, umět vypustit bójku třeba i se zalitou maskou, umět si nasadit masku, to jsou důležité dovednosti. A pokud je zvládáte rutině, tak vás takováto příhoda nerozhodí a nedojde ke krizi.
4. Držet se plánu
Naplánovat si ponor je první důležitá věc. Při posezení nad plánem ponoru si uvědomíte různá rizika a případná úskalí ponoru. A proto vás nemohou překvapit. Plánujte ponory a držte se plánu. V agličtině to zní hezky: "Plan your dive and dive your plan".
5. Předvídavost
prostě nepřipustit, aby nějaká panika mohla vůbec vypuknout. Kontrolujte svoji skupinu, hledejte známky problémů - například nepřirozené dýchání, vyvalené nevidoucí oči nebo i mechanické odpovídání na OK.
Toto je strašný nešvar. Koukám na budyho, masku napůl zatopenou, očí vypoulené, nevyvážený, kope pod sebou nohama jako při sprintu. Otázka "OK?" vyvolá automatickou reakci "OK!". Vidím, že není Ok ani trochu. Není hanba signalizovat "něco není v pořádku". Počkáme, uklidníme se.
6. Znát krizový plán
Vědět, co dělat, když tedy opravdu krize přijde. Tedy vědět, jak dostat dotyčného na břeh, jak mu pomoci (sdílení vzduchu, uklidňování, ...) Vědět, jaká jsou telefonní krizové čísla v dané oblasti.
